5 faktů o AIDS: přenos, příznaky, projevy, diagnóza a léčba

aids

AIDS je onemocněním, které svým způsobem poznamenalo život v druhé polovině 20. století. Ovlivnilo naše zvyky a získalo si pozornost odborníků i médií. S touto nemocí jsou spojena zejména 80. léta, kdy se nemoc výrazněji rozšířila ve Spojených státech amerických zejména v homosexuální komunitě. Původ této nemoci můžeme ale najít pravděpodobně u afrických šimpanzů, z jejichž masa se virus mohl přenést na člověka během 20. let 20. století.

Na onemocnění spojené s AIDS ročně umře až 1 milion osob. Nemoci se nevyhnuli ani některé známé osobnosti, mezi nimi například zpěvák Fredie Mercury nebo autor science-fiction Isaac Asimov. K 31. 1. 2020 bylo v České republice celkem 3 609 osob nakažených virem HIV, z toho 677 osob s onemocněním AIDS.

Popis

Zkratka AIDS znamená Acquired Immune Deficiency Syndrome (česky známé jako syndrom získaného imunodeficitu). Toto onemocnění se projevuje sníženou obranyschopností organismu. Lidská imunita je natolik narušena, že se tělo nedokáže bránit proti většině nemocí a infekcí.

AIDS je velmi často spojováno s HIV. Tyto dva pojmy se ovšem nedají zaměňovat. Onemocnění AIDS je nejpokročilejší fáze nakažení virem HIV. Ne každý, kdo je HIV pozitivní, trpí i AIDS. Naopak každý člověk, kterému bylo diagnostikováno AIDS, byl prokazatelně nakažen virem HIV.

Přenos

Samotné onemocnění AIDS se nepřenáší. Virus HIV, který onemocnění AIDS způsobuje, se přenáší tělními tekutinami. Ty zahrnují krev, sperma, vaginální sekret a mateřské mléko. K přenosu dochází nejčastěji během nechráněného vaginálního nebo análního styku, krevní transfuzí, kojením, z těhotné matky na dítě a sdílením nesterilizovaných jehel.

Virus se naopak nepřenáší slinami, dotekem, vzduchem, potem ani orálním sexem. Největší počet osob se nakazí sexuálním stykem, přičemž riziko infekce je výrazně větší u žen. Důvodem je to, že sperma obsahuje větší množství viru než vaginální sekret.

K přenosu z matky na dítě dochází v 15–30 % případů, v případě léčby během celé doby těhotenství i po porodu lze riziko přenosu minimalizovat.

Příznaky

Příznaky nákazy HIV v jeho první fázi se podobají chřipce. Jedná se tedy o bolesti hlavy a krku, únavu, bolest svalů. Příznaky se objevují během 2 až 4 týdnů od okamžiku nákazy. Může se ovšem stát, že jedinec je bez příznaků i několik let. V takovém případě se jedná o bezpříznakové nosičství viru HIV a nakažený může i bez jakýchkoli symptomů infikovat jiné osoby.

Mezi příznaky třetí fáze nákazy virem HIV, tedy onemocnění AIDS, patří dlouhotrvající vysoké teploty nad 37,8°C, silné zimnice, noční pocení, bělavý povlak a tečky v ústech, únava, vyrážka, dýchací potíže, výrazná ztráta váha, výpadky paměti a zápal plic.

Nakažený jedinec je náchylný k nemocem, jako je tuberkulóza, meningitida, zápal plic, nebo i k rakovině. Právě takové nemoci nakonec způsobují u člověka s AIDS smrt.

Diagnóza

V případě nakažení HIV imunitní systém produkuje v boji proti viru protilátky. Jejich přítomnost lze jednoduše zjistit otestování krve nebo slin. Vir HIV lze tímto způsobem odhalit několik týdnů po nakažení.

Druhý test hledá kromě protilátek i přítomnost antigenů. Antigeny jsou bílkoviny, které virus HIV produkuje. Tímto způsobem lze nákazu objevit již několik dní po nakažení.

Virus HIV zabíjí pomocné T lymfocyty, známé také jako buňky CD4. Dospělí jedinci mají těchto buněk běžně 500 až 1 500 na mm3. Pokud se jejich počet sníží pod 200 na mm3, je člověku diagnostikováno AIDS.

Způsoby léčby

Pokud se HIV odhalí dostatečně brzo a nerozvine se do jeho poslední fáze, nakažený se může léčit antiretrovirálními léky a jeho očekávaná délka života se nutně nemusí výrazně lišit od zdravého jedince. Pokud se HIV neléčí, do 10 let se u člověka může projevit AIDS. Na AIDS stále neexistuje lék, antiretrovirální léčba ale může očekávanou délku života výrazně prodloužit.