Popis a diagnóza
ADHD je zkratkou Attention Deficit Hyperactivity Disorder. Pokud si tento název přeložíme do češtiny, pak zjistíme, že se jedná o poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Touto nervovývojovou poruchou zasažený člověk má pak velké problémy se soustředit, nedokáže dlouho zůstat u jedné aktivity a má nadměrnou potřebu být neustále v pohybu. Všechno to jsou navíc nutkavé impulzy vycházející z poruchou zasažené centrální nervové soustavy, jež se nedají nikterak ovládat, ba dokonce ani tlumit.
Častokráte bývá vše ještě podpořeno impulzivním chováním a pocity vnitřního neklidu. ADHD postihuje člověka už v raném dětství a v mnoha případech s ním zůstává až do dospělosti. Na jeho vzniku má největší podíl dědičnost, není však nutnou podmínkou. Přibližně v 75 % případů tato porucha zasahuje chlapce.
Příznaky
Příznaky ADHD se začínají postupně projevovat přibližně do 12. roku života, nicméně u některých dětí jsou patrné již ve věku kolem tří let. Vcelku zásadně se liší podle pohlaví – tato porucha se totiž u chlapců dá poznat spíše podle jejich hyperaktivity a impulzivnosti, naopak u dívek jsou častějšími příznaky ty spojené s nepozorností a roztěkaností. Jmenovitě se mezi příznaky, které mohou vypovídat o vzniku ADHD, řadí například:
– Pravidelné zapomínání věcí a úkolů
– Chvění rukou a nohou při delším sezení
– Zvýšená potřeba mluvení
– Potíže s organizací činností
– Problémy s dokončováním započatých aktivit
Projevy
Hlavními třemi projevy ADHD jsou snížená schopnost pozornosti, impulzivnost a hyperaktivita. Obtíže s pozorností se projevují zejména zhoršenou soustředěností a nemožností se koncentrovat na důležité vjemy. Svou pozornost tak častokráte lidé s touto diagnózou soustředí na nedůležité až mnohdy úplně zbytečné věci. Dále se ADHD projevuje tím, že jím postižený člověk má problémy se soustředěním se pouze na jednu činnost či opakováním rutinních úkonů.
Co se týče impulzivnosti, tak s ADHD může být úzce spojeno i unáhlené a k dané situaci neadekvátní chování. Stručně řečeno může nastat moment, kdy dotyčný koná dříve než myslí. S impulzivností souvisí i oslabená schopnost rozumět svým potřebám a citům. Posledním ze zmiňovaných příznaků je hyperaktivita. Ta se projevuje roztěkaností pohybů a zvýšenou fyzickou aktivitou. Mezi vedlejší a méně významné projevy ADHD pak dále patří třeba i úzkosti nebo zhoršení motoriky.
Způsoby léčby
ADHD se naštěstí řadí mezi vůbec nejprozkoumanější poruchy, tudíž existuje celá řada způsobů, jak účinně zmírnit jeho projevy. Léčba této poruchy pozornosti s hyperaktivitou je ale nicméně komplexní proces, je tedy nutné počítat s její časovou náročností. Aby byla léčba plně účinná tak musí zahrnovat kupříkladu i překopání denního režimu, výchovy a výuky dítěte, tak aby se během dne co nejvíce odstranily podněty způsobující mu zhoršenou koncentraci.
Nicméně bez odborné pomoci se neobejdete. Doporučovány jsou zejména různé psychoterapie, především pak ta kognitivně-behaviorální. Během této terapie si totiž dotyčný osvojí základní návyky, jenž by měl dodržovat v boji s touto poruchou. U těžších případů je každopádně nutno nasadit medikaci. Léky na ADHD (např. Atomexotin), jež podporují soustředění, může předepsat pouze psychiatr. Přírodní podporu k lékům, nikoliv náhradu, pak představují bylinky z ženšenu a ginkga.
Rizika
Tato porucha sice nemá zničující dopad na fyzické zdraví, avšak její hlavní rizika představují negativní dopady na psychickou pohodu člověka jí trpícího. Lidé s diagnostikovaným ADHD mají v hojné míře problémy se sebevědomím, vztahy a zapadnutím do společnosti. To má za následek to, že u mnoha z nich se časem rozvinou deprese a sociální fobie. ADHD představuje riziko i pro profesní život, neboť kvůli snížené schopnosti se koncentrovat dochází u většiny jedinců k zhoršení prospěchu ve škole a horším pracovním výkonům.